Obec Senorady

Středověká cesta z Brna přes Senorady až do Čech

Mapa okolí obce, kterou zhotovil Karel Křivý v roce 1925, zachycuje dobu před rokem 1304, kdy přes Senorady vedla důležitá veřejná a vojenská cesta, která se táhla od Brna, přes Oslavany a Senorady do Kladerub, Žďáru a dále do Čech. Cesta byla pro naši obec osudná, když po ní táhli v roce 1304 hordy Kumánů a obec vypálili. Popelem lehly také další dvě sousední vesnice obce Bolešice a Rěvušín, ty se však z této katastrofy již nevzpamatovaly a zanikly. Cesta z Rěvušína (obce nacházející se mezi obcí Senorady a Novou Vsí) vedla přibližně 200 až 400 m severněji od současné silnice mezi obcí Senorady a Nová Ves. Tuto variantu podporuje i nákres Karla Křivého a nálezy v místech zaniklé obce Rěvušín (Patočka, Malý – 1994). Cesta ze Senorad pokračovala dále na západ do osady Bolešice, která se nacházela přibližně mezi obcemi Senorady, Kladeruby a Mohelno. Cesta za obcí Senorady vedla zřejmě ve stejných místech jako dnešní polní cesta nad zemědělským družstvem směrem k vodárně. Jedná se vzhledem k podobě reliéfu o nejlogičtější možné vedení cesty. Pokud by cesta překračovala, tak jak je tomu na plánku K.Křivého, senoradský potok až za obcí Senorady, pak by z údolí potoka musela zdolávat příkré stoupání, aby se dostala do osady Bolešice. Více informací o osadě Bolešice, kde probíhal intenzivnější archeologický průzkum, můžete najít pod názvem „Lokalita Mohelno – Skřipina“ nebo „U Skřipiny“.

Vraťme se ale na úsek cesty u obce Rěvušín. Na další mapce je zaznačen její možný průběh v porovnání se současnou situací. Uvedená trasa kopíruje silnici z 19. století. Můžeme se však domnívat, že i středověká cesta vedla stejnými místy. Úsek mezi Novou Vsí a Rěvušínem střídavě stoupá a klesá. Mohlo by se nám tedy zdát, že vhodnější trasa by měla vést přímo středem údolí. Nejnižším místem údolí ale s velkou pravděpodobností tekl potok. Vsi se totiž zakládaly v místech s dostatkem vody. Také pověst, která líčí druhý možný scénář zániku Rěvušína, zmiňuje existenci potoka či bažiny v korytě údolí: "...jednou za tmavé noci ubíral se od Oslavan zástup ozbrojeného lidu. Cestou dorazil až na místo, kde začíná nyní pastvisko všeobecně Výhon nazývané. V tom místě oddělil se od ozbrojeného lidu jeden z rytířů na koni, zajel do zmoly, zapadl do bahna ve víru a tam i s koněm zahynul..." Přírodní překážky výrazně omezovaly možný průběh cesty. Proto se trasa silnice z 19. století jeví jako velice pravděpodobná i pro středověkou cestu.

Jak dokládají archeologické nálezy, obec Rěvušín měla rozlohu přibližně 4 ha. Rolnické usedlosti byly umístěny po obou úbočích mělkého údolí. Svah pod lesem Doubravka se nyní nazývá Velká Pustá Ves, svah pod lesem U oběšeného se nyní nazývá Malá Pustá Ves. Prostor uprostřed, ve středu údolí, se nazývá Pustá Ves. Cesta zde mohla procházet středem obce, tedy místem zvaným Pustá ves. Mapa z 19. století tomu sice nenapovídá a silnici vede přes Malou Pustou ves, ale průchod cest středem obcí býval téměř pravidlem.

Další rozdíl mezi středověkou a současnou cestou bychom mohli hledat v samotné Nové Vsi, protože ta v době Rěvušína ještě neexistovala. Nová Ves byla založena až po zániku Rěvušína a připadly ji všechny pozemky zaniklé obce včetně vinic, jež se rozkládaly na trati zvané Zadní Pustá Ves. Bez existence Nové Vsi nebylo ani důvodu vést tudy cestu. Když se ale na celou situaci opět podíváme z hlediska reliéfu, nabízí se buď současná cesta přes Novou Ves nebo cesta kolem řeky Oslavy. Druhá zmiňovaná by ale vyžadovala průchod přes několik brodů a tedy linie současné silnice přes Novou Ves se jeví jako nejpravděpodobnější. Když pak byla zakládána Nová Ves, nejvhodnějším místem pro ni bylo právě místo, kudy prochází cesta.

Tolik je známo o důležité obchodní a vojenské cestě vedoucí ve středověku přes Senorady a dvě sousední zaniklé obce Rěvušín a Bolešice.

Kategorie Úvod

Obrázky 4

Text z kroniky popisující osudy zaniklých osad a středověkou cestu.

Text z kroniky popisující osudy zaniklých osad a středověkou cestu.

Plánek okolí (Karel Křivý, 1925) s vyznačenými zaniklými osadami a středověkou cestou.

Plánek okolí (Karel Křivý, 1925) s vyznačenými zaniklými osadami a středověkou cestou.

Současná mapa (Mapy.cz) s vyznačením středověké cesty.

Současná mapa (Mapy.cz) s vyznačením středověké cesty.

Turistická mapa (Mapy.cz) s vyznačením středověké cesty.

Turistická mapa (Mapy.cz) s vyznačením středověké cesty.

Soubory 1

Odkazy 0

O článku 4

  • Vyvěšeno dne:
  • Sňato dne:
  • Vložil: Ing. Mgr. Miroslav Patočka
  • Poslední změna: 2014-09-02 23:04:51